Reklama
 
Blog | Martin Pešek

Mediace jako cesta ke společnosti odpovědných občanů

Mediace (neplést s meditací :) je jedním z prostředků pro nápravu společnosti, způsobem, který navrací mezi občany ztracenou komunikaci.

Již to nebude dlouho trvat, resp. bude to trvat přesně do půlnoci 31.12.2013, a nabude nám účinnosti tzv. Nový občanský zákoník, který slibuje jakýsi návrat mezi právní státy Evropy. Jestli je tento slib opodstatněný či nikoliv, to nevíme, nicméně je pravdou, že současný, tedy „starý“ občanský zákoník je i přes nespočet novelizací stále poplatný době svého vzniku, tj. roku 1964.

Naproti tomu onen Nový občanský zákoník bude požadovat více bdělosti při právních úkonech, resp. vůbec při počínání si v běžném životě. Požadavek zvýšené bdělosti lze taktéž chápat jako nezbytnost býti odpovědný bez pardonu za své činy. Tato odpovědnost přichází v době, kdy se naše společnost nachází v době temna, která s sebou na jednu stranu nese otvírání pandořiných skříněk, ale taktéž jednodušší schopnost rozpoznání světlých a tmavých aspektů našeho žití.

Dovolím si tvrdit, že k těm světlým stránkám patří zavedení alternativních řešení sporů do našeho právního řádu, a to konkrétně formou mediace, neboli mediačního řízení, které vešlo v účinnost prostřednictvím zákona č. 202/2012 Sb., dne 1.9.2012. Bohužel již v této souvislosti neproběhla ve společnosti řádná osvěta tohoto institutu, což je patrné zejména v kontextu zaměňování mediace z meditací (!). Není úkolem tohoto příspěvku vinit stát z této nedostatečnosti, právě naopak, je nesporné, že zákonodárci nám přijetím tohoto zákona připravili všem půdu, kterou je však třeba nyní zúrodnit. Nutno podotknout, že v současné době je zapsáno v seznamu mediátorů vedeném Ministerstvem spravedlnosti na sedmdesát proškolených a prozkoušených mediátorů, kteří jsou připraveni a nadšeni pro práci v rámci mediace.

Reklama

Co to však vlastně je ta mediace? Snad nejjednodušším vysvětlením může být, že se jedná o formu mimosoudního řešení sporu, který je veden nezávislou osobou – mediátorem, který pomáhá účastníkům mediace nalézt společné řešení. Jinými slovy účastníci řízení, kteří mají mezi sebou v podstatě jakýkoliv spor (i když ne všechny případy jsou samozřejmě vhodné k mediaci), mají možnost se dohodnout za účasti mediátora, který je připraven zprostředkovat jim komunikaci, a to i (a zejména) v případech, kdy dialog pouze za účasti stran není vzhledem k rozjitřeným emocím možný. Lze vypočítat i výhody mediace oproti soudnímu procesu, ať již se jedná o rychlost, kdy průměrná délka soudního řízení v České republice osciluje kolem dvou let, naproti tomu průměrná délka mediačního sezení činí cca 60 dní, nebo s tím související drastické snížení nákladů na náklady spojené se soudním sporem apod.

Co by však mělo zaujmout tzv. odpovědného a svých práv bdělého občana, je ta skutečnost, že již nemusí být „obětí“ autoritativního rozhodnutí soudu, neboť nebývá žádnou výjimkou (ze své advokátní praxe mohu potvrdit, že právě opak je pravdou), že rozsudek není po vůli ani jedné ze stran sporu a tedy následuje odvolání nikoliv pouze ze strany neúspěšné, tedy např. odsouzené k placení, ale i ze strany účastníka, který částečně spor vyhrál.

Tato zdánlivě triviální služba, která pomohla např. při ukončení výluky v NHL v tomto roce, může mít však daleko širší dopad než jen vyřešení jednotlivého sporu. Proces mediace je zároveň učebním a vzdělávacím nástrojem, i jediné mediační sezení může účastníky dovést k dohodě, která bývá blíž než si vůbec dokážou představit. Tou největší přidanou hodnotou mediace je ta skutečnost, že např. při tzv. transformativním způsobu vedení mediace, může dojít k dlouhodobému zlepšení vztahů mezi účastníky, tedy nejen ve vztahu k jedné řešené věci. Pro subjekty, kteří ví, co je pro ně nejlepší, by mělo být hlavním kritériem taktéž to, že v rámci mediačního sezení není mediátorem vyjadřován jeho názor na problém (při využití tzv. evaluativního stylu), a tedy se nemůže stát, že by přistoupili na řešení, o kterém nejsou přesvědčeni.

Tuším, že to byl pan Tomáš Baťa, který vyřknul, že příčinou krize je morální bída. A cesta ze současné krize, jak se ukazuje, není o tisknutí více peněz či o opravě systému, který je založen na špatných principech. Jsme na rozcestí, které nám dává jasnou nápovědu, že máme začít u sebe, ne hledat spasitele (babiše, okamury a jim podobné), kteří za nás provedou potřebné změny. Ty změny se musí odehrát v našich myslích, tedy řečeno textem písně Michaela Jacksona: „I’m Starting With The Man In The Mirror and I’m Asking Him To Change His Ways“. I jako advokát tuším, že mediace může být k tomuto nápomocna.